Nová právní úprava soudně ověřených překladů
Letos k 1. lednu nabyl platnosti přelomový Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, a spolu s ním vyhláška č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti. Nahradily padesát let starý zákon, který ani zdaleka nevyhovoval dnešním trendům.
Podstatnou změnou je oddělení pojmu tlumočník a překladatel. Dle dřívějšího zákona mohla jedna osoba tlumočit i překládat. Nyní se tyto dvě oblasti specifikují, tlumočnický úkon lze provádět jen ústně a překladatelský úkon lze provádět jen písemně. Ještě důležitější však je, že zákonodárci pamatovali i na moderní technologie, což je v dnešní době klíčové. Zmiňme konkrétně § 27 odstavec (2):
(2)….. Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické podobě, musí být dán souhlas zadavatele. Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno překladatele a označení „překladatel“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne provedení překladatelského úkonu.
Tato novinka může znamenat revoluční změnu v každodenní práci soudních překladatelů i jejich stálých klientů. Soudní překlad v elektronické podobě má nově stejnou podobu jako tištěný soudní překlad, tedy originál, překlad a doložku soudního překladatele doplněnou kvalifikovaným elektronickým podpisem soudního překladatele. Platnost elektronického podpisu činí 5 let, po této době ji však lze obnovit. Soudní překlady v elektronické podobě nicméně nelze opatřit apostilou, to lze jen u tištěných soudních překladů.
Proces ověřování překladů by se měl touto změnou zrychlit, neboť odpadá fyzické přenášení dokumentů, zefektivnit a pro klienta zlevnit o cenu kurýrních služeb. Klient má kromě toho k dispozici neomezený počet digitálních kopií. Podle Evy Přikrylové, manažerky oddělení překladů a tlumočení agentury Channel Crossings, nicméně existují jisté nevýhody nového systému: „Proces zřízení elektronického podpisu a časového razítka je zatím velice složitý, bude třeba jej zjednodušit. Kromě toho je vždy nutné si předem zjistit, zda lze pro konkrétní úřad a daný účel využít soudní překlad v elektronické podobě, byť by měl být akceptován všude. Ale klienti dávají elektronickému ověřování překladů jednoznačně přednost,“ dodává.
